Vlastnosti praxe ticha a pravidla pro její provádění
V našem moderním životě se lidé potýkají s mnoha negativními faktory. Nejhorší z nich je tok informací a reakce na ně. V důsledku různých zkušeností o tom člověk začíná vstupovat do dialogu se společností kolem sebe. Často jsou výsledkem takového dialogu různé konflikty. Psychika takového člověka to nakonec nevydrží. V tomto případě pomůže nácvik ticha.
Vlastnosti a efekt
Praxe mlčení neboli slib mlčení je druh slibu, který člověk skládá sám sobě. Dělá to proto, aby slyšel své „já“. A přitom si tento subjekt může dovolit svobodně komunikovat s Bohem a s Vyššími mocnostmi. Tato praxe je charakteristická absolutně pro všechny lidi. A je jedno, jaké vyznávají náboženství (buddhismus, křesťanství atd.).
Například indická praxe ticha Mauna má za cíl dosáhnout stavu vnitřního ticha.
Každý ví, že když ovládáte svou řeč, dokážete udržet pod kontrolou i své myšlenky.
Nebo si vezměte například Vipassanu. Během cvičení, jako je Vipassana, může člověk rozjímat o své mysli. Tato technika je také navržena k uvolnění negativity.
Ve Vipassaně jsou 4 pravdy - to je ušlechtilost, utrpení, ustání utrpení a také způsoby, jak utrpení předcházet. Prostřednictvím meditace a slibu ticha se lidé otevírají Buddhovi. Tak jsou očištěni od všeho špatného a stávají se duchovně vyvinutými lidmi.
Praxe ticha byla vynalezena lidmi ve starověku. Je právem považována za asketu. Tuto techniku často používali mniši.Aby to realizovali, odešli daleko do hor nebo lesů, aby se tam klidně modlili, postili a poznali sami sebe.
Jsou lidé, kteří jógu ovládají plynule. Vědí, jak se ponořit do „ticha mysli“. Takovým lidem se také říká „munis“. Ti poslední jsou si jisti, že hloupé rozhovory berou člověku veškerou energii a blokují mysl. Tento faktor vede k blokování seberozvoje.
Výhody praktikování ticha jsou neocenitelné.
- Svou vůli můžete snadno trénovat. Pamatujte, že právě úsilí na sobě samém tvoří lidskou odolnost. Všichni lidé to potřebují k překonání obtíží.
- Budete schopni vyčistit svou mysl od různých špatných myšlenek. Tímto způsobem dojdete k pravdě.
- Budete se moci ponořit do ticha. A to je velmi užitečné, aby se duševní stav znovu zotavil.
- Můžete si vypěstovat silné charakterové rysy.
- Budete schopni porozumět svým touhám, jak často jsou naše touhy vnucovány. Falešné potřeby se objevují, když se člověk orientuje na vnější prostředí.
- Budete si moci sami odpovědět na následující otázku: "Žijete svůj život nebo žijete podle něčího vnuceného scénáře?"
Doba trvání
Všichni lidé se od sebe velmi liší. Někomu tedy bude k provedení praxe stačit velmi málo času, někomu zhruba měsíc a někdo může tomuto měsíci klidně připsat dalších 10 dní.
Níže uvedené příklady jsou proto pouze doporučením pro lidi, kteří se ještě nerozhodli o načasování praxe.
Nejprve se rozhodněte o svých možnostech. Někteří lidé například nemohou žít ani minutu bez mluvení, zatímco jiní se takové komunikaci snaží vyhýbat.
Některým jedincům lze proto doporučit, aby začali s praktikováním ticha od jednoho dne v týdnu, zatímco jiní volí delší období. I ticho na 1 hodinu týdně však velmi pomůže. Například M. Gándhí vyčlenil 1 den v týdnu na úplné ticho.
Je také užitečné věnovat 3-4 hodiny denně nácviku ticha.
Někteří lidé mohou mlčet asi 10 dní. Chcete-li implementovat takovou techniku, musíte zůstat zcela sami se svým „já“. Toho lze snadno dosáhnout na venkově nebo ve venkovském domě.
Zároveň je třeba poznamenat, že s praxí ticha není třeba začít bez nějaké přípravy po celý měsíc. Hrozí, že nebudete schopni splnit vlastní podmínku.
Aby vše klaplo, je potřeba být trpělivý a mít velkou chuť dosahovat výsledků.... Ke všemu vypněte emoce, abyste se neprovokovali k různým svodům přicházejícím zvenčí.
Tipy pro implementaci
Někteří lidé si myslí, že v moderním životě je člověk nucen navázat jakýkoli kontakt s vnějším světem, aby obstál v konkurenci. Ale není tomu tak. Mnozí jsou tak závislí na honbě za úspěchem, že zapomínají na odpočinek a stav své duše.
Zásoby lidského těla nejsou neomezené. Pokud neustále přetěžujete svou psychiku zbytečnými informacemi, které přicházejí v důsledku takových dialogů, pak se stav mysli nutně destabilizuje.
Pak člověk začne chybně fungovat v nervovém systému jako celku. Nakonec přestane být konkurenceschopný. Navíc takový subjekt může snadno onemocnět na fyzické úrovni.
Aby se to nestalo, musí kdokoli z nás dočasně zastavit hektickou činnost a naslouchat svému „já“. Jak to udělat správně? Jednou z nejlepších možností je cvičit ticho. Během jeho realizace bude jedinec prostě muset naslouchat svým skutečným tužbám přicházejícím z hlubin vědomí.
Abychom vám pomohli dosáhnout všech vašich cílů, existuje několik tipů, které je třeba zvážit.
- Abyste dosáhli vynikajícího efektu, musíte být sami se sebou. Proto byste měli vypnout všechny své telefony a nepoužívat sociální sítě. Vylučte také sledování televize.
- S nikým nemůžete vést žádné dialogy. Nemůžeš mluvit ani sám se sebou.
- Můžete cvičit dechová cvičení, meditaci nebo jógu. Ponoření se do vlastního vědomí a spojení s Kosmem pro vás bude velmi přínosné.
- Během cvičení byste měli věnovat nějaký čas stavu „úplného uvolnění mysli“. Jak byste to měli udělat? Měli byste úplně vypnout myšlenky: prostě na nic nemyslet a rozjímat nad krásou přírody.
- Pokud se vám myšlenky najednou začnou „rojit v hlavě“, nevěnujte jim pozornost. Neměl bys s nimi bojovat. Toto je zbytečné cvičení. Když dáte najevo lhostejnost ke svým vlastním myšlenkám, pak zmizí.
- Pokud právě začínáte cvičit, pak se na to zkuste úplně soustředit.
- Čtěte naučnou nebo duchovní literaturu. Je to velmi snadný způsob, jak se plně ponořit do praxe. Navíc můžete obohatit své vědomí o nové užitečné znalosti. Pokud věnujete cvičení ticha pouze 2 hodiny týdně, pak byste měli strávit jednu hodinu čtením knihy a další - přemítáním o získaných znalostech.
- Pokud nemáte možnost úplné samoty, pak o rozhodnutí praktikovat ticho informujte svou domácnost. Nechte je, ať se vás během cvičení snaží nerušit.
A zde je ještě jeden bod, kterému byste měli věnovat zvláštní pozornost: těm, kteří již praktikování ticha dokázali uplatnit v praxi, lze doporučit, aby si sami odpověděli na následující otázky:
- Objevila se ve vaší duši harmonie?
- Jaké cíle jste sledovali a podařilo se vám jich dosáhnout?
- Jaké emoce jste během cvičení prožívali?
- Líbilo se vám to, co jste dělali?